Potřebuje sestra umět anatomii?

Díky zveřejněným vypracovaným materiálům mi občas přijde potěšující email/zpráva s poděkováním. Poslední poděkování za otázky z anatomie a fyziologie obsahovalo dovětek, že „sestra toto nepotřebuje“. Tento názor jsem potkal na internetu už víckrát, i pár spolužáků poznamenalo, že se toho učíme moc. Tak jak to teda je?

Řeč je hlavně o předmětech z prváku – obávaných, (víceméně) nezáživných teoretických bubácích, jako anatomie, patologie, mikrobiologie a tak. Tak si to pojďme projet postupně.

Disclaimer: Tento traktát řeší teoretické / preklinické předměty z pohledu NLZP (sestra / záchranář). Páni a paní doktorky ať se učí všechno 😛

Latina

Tak, tady žádná. Sice i skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále, ale konjugace a deklinace jsem zapomněl zhruba týden po zápočtu. Skloňování a časování vám opravdu při dalších studiích nepomůže a potom v praxi už vůbec ne. Naučená / získaná slovní zásoba je fajn (pokud se učíte z klasiky Kábrta), ale stejně jednotlivé odborné výrazy či části těla budete opakovat v ostatních předmětech, takže je budete umět i kdybyste nechtěli.

Můj verdikt: nepotřebuje

Biofyzika

Biofyzika v našem pojetí bylo takový opáčko středoškolský fyziky – jednotky, částice, proud, kapaliny, optika, plyny. Pro mě jako člověka z obchodní akademie, co viděl fyziku naposled na základce docela fajn. Není nutná, ale znalost fyziky pomůže při chápaní některých dalších věcí – od fungování AED přes pochopení fyziologie výměny plynů.

Můj verdikt: Nezbytně nepotřebuje, ale je vhodná.

Biochemie

Podobně jako biofyzika – takový rychloopáčko gymnaziální biochemie. Obecná část se hodí rozhodně – chápat pojmy jako parciální agonista, ligand, vazba, kompetetivní antagonista vám značně usnadní pochopit látku v předmětech jako farmakologie nebo toxikologie. Pochopíte fungováni dekurarizace u kurareformních myorelaxancií nebo ethanolovýho kámoše v methanolový krizi. Ty speciální části, jako jednotlivý dráhy a tak – zapomněl jsem tejden po zápočtu a nějak mi to nechybí.

Můj verdikt: Nezbytně nepotřebuje, ale obecná biochemie je vhodná. Zbytek není potřeba.

Anatomie a fyziologie

Tady se dostáváme k jádru pudla (nebo třeba jiného psa). Rozdělme se to na dvě části, i když někteří se to učíme jako jeden předmět.

Anatomie

Anatomie je největší bubák snad na všech zdravotnických školách a medicínách. Učit se latinské (a české) názvy kostí, svalů, kloubů, nervů, cévních struktur a dalších záležitostí v lidském těle vyžaduje opravdu dobrou paměť. Po zkoušce toho stejně většinu zapomenete, a věřte tomu, medici na tom nejsou o moc líp. 🙂 Důležitý je vědět takový ty základy, že klitoris není na zádech, kde je ten kterej orgán, a zhruba a čím je jaká struktura inervována a zásobována, abyste dokázali poznat, když pacient necítí dotyk na pravý ruce, tak asi nebude mít poškozený plexus sacralis (ale může mít).

Můj verdikt: něco se do budoucna hodí, ale patří to k tradici našich profesí, takže ano, potřebuje.

Fyziologie

Fyziologie narozdíl od anatomie není o učení se nazpaměť, ale o pochopení tělesného systému jako celku, se všemi jeho zákonitostmi a mechanismy. Pokud pochopíte fyziologii (a pak farmakologii), máte vyhráno v interně na celý roky studia. I sestra musí vědět, jak tělo funguje, aby dokázala pochopit pacientovy potřeby, jak je saturovat, jak správně zajistit další fungování tělesného systému (a tak se spolu s lékařem podílela na léčebné péči).

Můj verdikt: nejdůležitější předmět prváku.

Mikrobiologie

Mě mikrobiologie celkem bavila. Bylo celkem zajímavý dozvědět se něco o těch malejch breberách, který za všechno můžou. Bral jsem jí jako takovou prerekvizitu patologie (když si zapamatujete, co která brebera dělá, máte v patologii/patofyziologii z půlky vyhráno). Pochopíte, jak fungují antibiotika, co je to sepse, asepse a další cizí termity( 🙂 ) a je to vůbec takovej zajímavej exkurz do mikrosvěta, ale že by byla nezbytně nutná, to říct nemůžu.

Můj verdikt: Není potřeba, ale je zajímavá, a znalosti z ní se hodí v jiných předmětech.

Patologie a patofyziologie

V podstatě takovej průřez všema nemocema, poškozeníma a dalšíma „chybovejma stavama“ organismu. Fyziologie byla jak to funguje, tenhle předmět je o tom co se děje když to nefunguje. Když ho pochopíte, dokážete odvodit příznaky jednotlivých nemocí, nebo zařadit dle příznaků co se asi v lidském těle děje. A i sestra potřebuje chápat, co je v těle špatně, aby dokázala správně posoudit a vykonat ošetřovatelské intervence (rozuměj pomohla nemocnému zmírnit utrpení a efektivně mu pomoci).

Můj verdikt: Druhý nejdůležitější předmět prváku

Teorie ošetřovatelství

Takový ty pro někoho nesmysly jako ošetřovatelský proces, ošetřovatelské diagnózy, paradigma ošetřovatelství… Ošetřovatelství je vědní disciplína, a tenhle předmět nám pomůže jí tak vidět. Navíc, přináší určitou metodiku a řád do ošetřovatelské péče, aby nebyla změtí náhodných akcí.

Můj verdikt: Poměrně důležitý předmět. NLZP by měl chápat ošetřovatelství jako vědní obor.

Výchova ke zdraví/zdravý životní styl

Nesmysl, kde se učíte, kolik by měl člověk spát hodin, kolik by měl čeho za den zbaštit, co by neměl baštit a jak by se měl hýbat. Kdo chce, takhle žije. My ostatní jsme u přednášek popíjeli RedBull po pár hodinách spánku.

Můj verdikt: Nesmysl k ničemu. Někde kredity zadarmo, u nás to znamenalo přečíst knížku přednášející.

Multikulturní ošetřovatelství a Etika

Předměty, kde se učíte, jak zacházet s menšinama. Předmět dle moderních trendů. Pokud se chováte jako správný zdravotnický personál k pacientům slušně, důstojně a s respektem, tak tyhle nesmysly vůbec nepotřebuje. Dozvědět se, že Romové řvou bolestí při každym prdu a Asiatům pomalu upadne noha a skoro ani neceknou mě nijak neobohatilo.

Můj verdikt: Naprosto k ničemu.

Klinická propedeutika

V podstatě seznam všech možných i nemožných vyštření, laboratorních hodnot a já nevim čeho všeho. Poměrně důležitý předmět, neboť sestra připravuje pacienta na vyšetření (a stará se o pacienta po vyšetření), takže potřebuje vědět, co vyšetření obnáší. Sestra odebírá biologický materiál na laboratorní vyšetření, takže potřebuje znát zásady odběru a zpracování. A sestra také průběžně vyhodnocuje a monitoruje spolu s lékařem stav pacienta, a do toho patří i posuzování nejrůznějších hodnot – minimálně KO, iontogram, glykémii a orientačně moč sestra musí umět ve dne v noci.

Můj verdikt: Důležitý předmět pro budoucí praxi.

Farmakologie

Jasně, léky ordinuje lékař. Ale sestra je ten člověk, co je podává. Někdy je třeba hlídat lékaře 🙂 A tak se vyplatí znát jednotlivé lékové skupiny, nejběžnější léčiva, jejich indikace, vedlejší účinky, kontraindikace. Neboť kontraindikace může nastat v průběhu dne, a pacient má ordinace z rána. Správná sestra by si toto měla uvědomit, zvednout sluchátko a zavolat lékaře, že nastala kontraindikace podání toho a toho léku. Sestra bez znalosti farmakologie by podala lék, a třeba by to nedopadlo dobře. Stejně se vyplatí znát i vedlejší účinky, abysme pak až nastanou (třeba u daného léku běžný) zbytečně neplašili ani sebe, ani pacienta.

Můj verdikt: Důležitý předmět pro budoucí praxi.

Pár slov závěrem

I když se to nezdá, některý předměty jsou potřeba, a když ne hned, tak za pár let určitě.  A i když vás nebudou bavit, o něco starší si pak budete rvát vlasy, že jste dřív nedávali pozor, nebo hledat v učebnicích, pokud je neprodáte. Děti, učte se 🙂

Sdílejte

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

4 × 4 =