Potřebuje sestra umět anatomii?

Díky zveřejněným vypracovaným materiálům mi občas přijde potěšující email/zpráva s poděkováním. Poslední poděkování za otázky z anatomie a fyziologie obsahovalo dovětek, že „sestra toto nepotřebuje“. Tento názor jsem potkal na internetu už víckrát, i pár spolužáků poznamenalo, že se toho učíme moc. Tak jak to teda je?

Doktor vs sestra. Proč nestuduju medicínu?

Od lidí ve svym okolí jsem už párkrát slyšel otázku „proč jsi nešel na medicínu, když ti to tak jde a baví tě to?“. Jednoduše – medicína by mě nebavila. Být doktorem(lékařem) je něco jiného než být sestrou(záchranářem). Doktor není ani víc, ani míň než sestra. Jsou to partneři, jejichž společným cílem je zdravý, spokojený pacient.

Každý správný muž….

Jistě, moderní fashion blogeři, trendy fashion stylisti a časopisy pro pány (snad vyjma Zbraní a nábojů) by větu dokázali doplnit 1000+1 nezbytností pro muže 21. století. Jenže by se přes veškerou snahu nejspíš netrefili. Co by tedy měl každý správný muž? Mě to naučil táta (a že mě toho moc nenaučil, za tohle mu jsem ale vděčný). Každý správný muž – má u sebe nůž.

Nejdůležitější nástroj sestry

Když jsem vymýšlel nadpis, řekl jsem si – nejdůležitější nástroj sestry je přece propiska a razítko (protože úřední šiml musí být nakrmen – teprve pak pacient ošetřen) – o čem chceš prosimtě psát? Laická veřejnost má díky seriálům taky jasno – nejdůležitější nástroj sestry je hrnek s kafem a podpatky, aby se líbila doktorovi.

Spasí nás 4+1? Aneb novela očima studenta..

Nic nehýbe českou zdravotnickou scénou (kromě neustále opakovaného nedostatku personálu a s tím související zavírání oddělení) jako novela zákona 96/2004 Sb. (O podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu NLZP). Přináší několik dle mého podstatných změn a má za úkol dodat do nemocnic chybějící personál. Po přečtení verze schválené parlamentem z ní mám smíšené pocity. Co se tedy mě jako (budoucího) záchranáře týká?

Co je nejtěžší na práci zdravotníka

Jednou se mě takhle v hospodě zeptal šéf „Jak snášíš ty díry do lidí, na sále to že je člověk otevřenej a tak?“ Operační rány, drény, dekubity, amputované končetiny, prosakující obvazy, znečištěný plíny. Jasně, neni to příjemnej pohled, ale paradoxně je to to jediné, co zatím na praxi psychicky zvladám.

Fuj smrt. Umírání v Čechách

Protože psychologii ve druháku si víceméně máme odpřednášet navzájem a zajímavých témat bylo pomálu, vybral jsem si „Umírání, smrt, nevyléčitelně nemocný pacient“. Téma pro mě zajímavé, možná až morbidně fascinující, ale šíleně smutné (hlavně díky knize Sestra a pacient v paliativní péči, která prokládá teoretické statě reálnými příběhy z hospiců). Během studia materiálů jsem přišel na pár zajímavých poznatků…