Měření krevního tlaku v polních podmínkách (a jeho význam)

Každýmu z nás už někdy v životě měřili krevní tlak. Ať už elektronickým tlakoměrem, nebo pěkně postaru nafouknout balónek a pomocí fonendoskopu odečíst tlak. V medicíně má hodnota krevního tlaku (v kombinaci s hodnotami ostatních fyziologických funkcí) velký diagnostický význam, a tak si povíme něco málo o tom, jak ho měřit, jak ho měřit/odhadovat s minimem pomůcek nebo bez pomůcek a co nám vůbec hodnota řekne.

Doktor vs sestra. Proč nestuduju medicínu?

Od lidí ve svym okolí jsem už párkrát slyšel otázku „proč jsi nešel na medicínu, když ti to tak jde a baví tě to?“. Jednoduše – medicína by mě nebavila. Být doktorem(lékařem) je něco jiného než být sestrou(záchranářem). Doktor není ani víc, ani míň než sestra. Jsou to partneři, jejichž společným cílem je zdravý, spokojený pacient.

Co se učí zdravotnický záchranář?

Občas si ve zpravodajství můžete přečíst zprávu typu „přijela posádka bez lékaře, pouze se záchranářem“ nebo „sanitky jezdí bez lékařů“.  Manželky kamarádka se mě ptala „a co se v té škole vlastně učíte? Vždyť jen přijedete, dáte kapačku a naložíte a odvezete do nemocnice“.  Jsou tedy záchranáři taxikáři v červeném, nebo co se vlastně učí ve škole?

Nejdůležitější nástroj sestry

Když jsem vymýšlel nadpis, řekl jsem si – nejdůležitější nástroj sestry je přece propiska a razítko (protože úřední šiml musí být nakrmen – teprve pak pacient ošetřen) – o čem chceš prosimtě psát? Laická veřejnost má díky seriálům taky jasno – nejdůležitější nástroj sestry je hrnek s kafem a podpatky, aby se líbila doktorovi.

Zkratky a algoritmy pro záchranáře

Urgentní a intenzivní medicína je charakteristická nedostatkem času a velkým stresem – jak pro postižené, tak pro zasahující. Už na školách musíme obsáhnout větší množství informací. Jaké máme pomůcky k tomu, abychom v těch nejkritičtějších chvílích nezapoměli opravdu něco důležitého? Zkratky!

Spasí nás 4+1? Aneb novela očima studenta..

Nic nehýbe českou zdravotnickou scénou (kromě neustále opakovaného nedostatku personálu a s tím související zavírání oddělení) jako novela zákona 96/2004 Sb. (O podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu NLZP). Přináší několik dle mého podstatných změn a má za úkol dodat do nemocnic chybějící personál. Po přečtení verze schválené parlamentem z ní mám smíšené pocity. Co se tedy mě jako (budoucího) záchranáře týká?

Co je nejtěžší na práci zdravotníka

Jednou se mě takhle v hospodě zeptal šéf „Jak snášíš ty díry do lidí, na sále to že je člověk otevřenej a tak?“ Operační rány, drény, dekubity, amputované končetiny, prosakující obvazy, znečištěný plíny. Jasně, neni to příjemnej pohled, ale paradoxně je to to jediné, co zatím na praxi psychicky zvladám.

Léčíme pacienta, ne přístroj

Tuhle větu jsem slyšel poprvé v jednom z videozáznamů přednášek paní doktorky Zuchové z kurzu pro akutně.cz dávno předtím, než jsem šel studovat. Říkal jsem si – proboha, proč to musí říkat, to je jasné. Jenže na praxi jsem zjistil, že to tak jasné není, a navíc, u mě jako programátora jsem některé věci podvědomě řešil stylem „nastoupit a vystoupit = restart“. Nutno řict, že žádný z mých pacientů neutrpěl žádnou újmu!